Ušák (Velikonoční)

Nápad pro vytvoření zajíčka vznikl už před měsícem, tedy nějakou dobu před Velikonocemi. To ovšem neznamená, že bychom ho nemohli využít právě i pro tento účel. Zvláště jako obdarování pro kluky, kteří třeba nejsou zastánci sladkostí, ale roztomilých a voňavých věcí (ano dámy, i takoví kluci/muži jsou). Pusťme se tedy do toho. 

Budeme potřebovat:

• Tvrdý papír, tužku a nůžky
• Látku na zajíčka (my jsme např. použili staré povlečení na peřinu)
• Vatu
• Nit (nejlépe barevně sladěnou s látkou, kterou jste si vybrali) a jehlu
• Sušenou levanduli
• Stuhu
• Barevné fixy na textil 

1. Nejdříve si vezmeme tvrdý papír a na něj tužkou nakreslíme zajíčka, kterého bychom chtěli. Pokud nemáme dostatek fantazie, internet nám určitě poradí. Jakmile dokončíme nákres, zajíčka vystřihneme a máme tak první krok za sebou = šablonu. 

2. Šablonu položíme na látku a obkreslíme, potom šablonu obrátíme a uděláme totéž. Předejdeme tak pozdějším neshodám, které by mohly vzniknout díky nepřesnosti tvaru. Jakmile máme obkreslení zajíčka hotové, můžeme jej z látky vystřihnout. 

3. Vezmeme si jehlu a na ni navlečeme nit (pokud si nevíte rady, určitě vám někdo poradí, když se zeptáte). Nezapomeňme na pořádný uzlík, aby nám nitka neutekla. Sešijeme zajíčka, kromě! spodní strany, kterou sešít nesmíme. Pak zajíčka převrátíme, aby nám nešly vidět stehy po sešití (stejně jako převracíme tričko, když ho máme na ruby). 

4. Přes nesešitý otvor zajíčka vycpeme vatou. Dávejte pozor, aby byla výplň rovnoměrná (pozor na ouška, ty se vycpávají nejhůře. Můžete si pomoci tužkou a vatu tam doslova natlačit). Jakmile máme zajíčka vycpaného, přidáme dovnitř taky sušenou levanduli, která nám zajíčka pěkně provoní.

5. Teď už jen stačí sešít poslední zbývající otvor. Potom textilními fixami zajíčkovi namalujeme oči (kdo má bujnou fantazii jako já, může mu místo očí přišít knoflíky), nosánek, pusinku, a kolem krku ze stuhy uvážeme pěknou mašli. Máme hotovo. 

Vzhledem k tomu, že nejsem zrovna trpělivý člověk, můj zajíček se mi nepodařil dokončit, jelikož se pokaždé vyskytl nějaký problém, který mi toto tvoření znepříjemnil. Bohužel tomu napomohlo i málo volného času, tudíž zajíček pořád jen ležel na stole, nedokončený, a nakonec tak i zůstal. Proto bych sem ráda dala fotografii jiného zajíčka, a to přesně výtvor mojí sedmileté žačky Hanky, která bude v tomto ohledu nejspíš mnohem trpělivější a nadanější než já. 

Absolventský koncert (8.3.2017)

Absolventský koncert, jedna polovina k dokončení studia, je již za mnou.

Na konzervatoři, kde studuji, není snad žádný člověk, který by se na tento den netěšil. Už v prvním ročníku jsem si představovala, jaké budu mít šaty, jaký skvělý výkon podám a jak všechny ohromím. Jak budu za potlesku lidí rychle utíkat pro dárky a rozdávat je lidem, kteří mi byli oporou.

Šaty jsem si vybrala už ve druhém ročníku, celá nadšená, že je v ten důležitý den budu mít na sobě. Visely celou dobu ve skříni na ramínku a čekaly, až je vytáhnu.

Šest let uplynulo jako voda a najednou to bylo tady. Ten stres, nervy, takhle jsem se snad ještě nikdy necítila. Pozvala jsem si rodinu, přítele, přátele, a za žádnou cenu jsem to nechtěla zkazit. Chtěla jsem, aby na mě byli pyšní, jaký jsem za těch šest let udělala pokrok.

Moje peněženka měla utrpět velkou újmu po zaplacení dárečků pro mé milované a za nadcházející večeři pro jedenáct lidí. Rozhodnout, co každému koupit, dalo celkem práci. Dokonce se mi po té vší radosti z mého výkonu ještě pletla hlava a podařilo se mi prohodit dvě dárkové tašky. Ale to už předbíhám.

Ten den jsem se nechtěla nijak stresovat, ale poručit hlavě bylo velmi těžké. Vše jsem nakoupila a vše přepravila do školy. Tam už na mě čekaly šaty a střevíčky. Hned po té se mě ujala má kamarádka, aby mě pěkně namalovala. A to jsem se nezmínila, že jsem byla u kadeřnice, která mi z hlavy udělala kudrnatou paruku jak v době baroka, takže kamarádce ty kudrlinky překážely. Pak už jen chybělo rozehrát se na housle a byla jsem připravená.

Sál byl plný lidí, což pro mě byl opravdu šok, i když jsem víc jak polovinu z nich vůbec neznala. Ten večer jsem podala snad nejlepší výkon za celých šest let a opravdu jsem na sebe byla pyšná, že jsem to i přes trému a své klepající se ruce zvládla.

Po odehrání následovalo spoustu objímání, gratulací, dárečků, polibků na tvář a hlavně fotografování, abych měla na ten večer pěknou památku.

Po těch velkých gratulacích následovala večeře pro mou rodinu a profesory. Jídlo bylo opravdu výborné, vybrali jsme s mamkou dobře. Až na pár trapných chvilek ticha večeře proběhla v klidu a všem chutnalo. No, a pak už se všichni rozešli, aby mohli jít do postýlek.

Byl to opravdu nezapomenutelný večer. Tolik emocí. Tolik krásných vzpomínek bude.

Měla jsem ze sebe radost. Dokázala jsem to, co jsem si myslela, že nezvládnu. Překonala jsem se, zamakala a to stačilo. Největší radost mi však udělala má rodina, která mě přijela podpořit, a můj milující přítel, bez kterého by to nikdy nebylo ono :)

                                                                             

Papírový dort

Jedním z nejlepších dárků, jaký jsem kdy vyráběla, byl dozajista papírový dort. Do jeho pater jsem ukryla opravdové dárky. Byl to způsob, jak dárky zabalit jako překvapení a současně udělat oslavenci radost vlastnoručním dárkem. Výroba dvoupatrového dortu mi trvala přibližně 2 a půl hodiny a to jsem měla ještě jednoho pomocníka, svou mladší sestru. Společně nám šla práce od ruky a skvěle jsme se bavili. Námaha opravdu stála za výsledek (aspoň tedy podle nás a našeho milovaného oslavence, maminky). 

Pokud se vám nápad líbí, můžete jej vyzkoušet taky. Budete potřebovat:

- karton (čím více pater, tím více kartonu)

- tavící pistoli

- přírodní balící papír

- krepový papír libovolné barvy

- nůžky

- obyčejné lepidlo na papír

POSTUP (budu popisovat výrobu jednoho patra, zbytek pater je stejného postupu)

1. Nejprve si vystřihneme dvě kola stejné velikosti. Nejlépe takové velikosti, aby se do ní vešel dárek, který chceme ukrýt. Dále si vystřihneme podlouhlý obdélník a ten pomalu, pomocí tavící pistole, začneme přilepovat k jednomu kolu. Obdélník by měl opsat celý kruh, neměl by být kratší ani delší. Vznikne nám tak kulatá krabice bez víka, do které dáme buď vatu nebo bublinkovou fólii (aby se dárek nepoškodil) a samozřejmě dárek. Teď začneme přilepovat druhé kolo a vznikne nám tak první dortové patro, které obalíme přírodním balícím papírem. To samé uděláme s dalšími patry dortu. Ovšem, čím jich bude více, tím by měla být kola menší.

2. Když máme hotová patra dortu, vezmeme si krepový papír a vystřihneme proužek (asi 2 cm vysoký) a ten přilepíme k dolnímu okraji každého patra. Pokud chcete, můžete z krepového papíru vystřihnout i puntíky a podobně jako my je přilepit.

3. Patra dortu k sobě přilepíme opět tavící pistolí, která nám zaručí, že patra budou dobře držet.

Tím by měl být papírový dort hotový. My se sestrou jsme jako další ozdobu ještě zvolili mašličky ze stuhy, které jsme připíchly pomocí připínáčků. Taktéž svíčky nejsou určitě nutností. Vše záleží jen na vaší fantazii. Ozdoby můžete vytvořit jakékoli.

Doufám, že někteří z vás, podobně jako my, najdete zalíbení a zábavu v tomto úžasném tvoření.